Zlínský kraj se skládá ze tří národopisných celků - Valašsko, Slovácko a Haná a je turistickým regionem čtyř oblastí, Kroměřížska, Vsetínska, Uhersko-Hraďišťska a Zlínska. Území kraje odvodňuje řeka Morava a její přítoky, např. Bečva a Olšava. Podstatná část území je kopcovitá či hornatá - lesnaté pohoří Chřiby, severní polovina Dolnomoravský a Hornomoravského úval, Javorníky a Moravsko-Slezské Beskydy a severu dominuje Hostýnsko - Vsetínská hornatina. Zlínský kraj má velkou rozlohu chráněného krajinného území. Velkoplošná území zahrnují dvě chráněné krajinné oblasti, Beskydy a Bílé Karpaty, která zahrnují zhruba 30 % území. Na území kraje se také nachází množství menších přírodních rezervací a přírodních památek.
Zlínsko překvapuje svou rozmanitostí a často i protiklady. Na jedné straně je v úzkém sepětí s velkým průmyslovým městem, na straně druhé vyniká malebností zalesnění krajiny, která umožňuje věnovat se nejrůznějším aktivitám - cykloturistice, pěší turistice, tenisu, golfu vyjížďkám na koni, vyhlídkovým plavbám po Moravě nebo sledování automobilových závodů. Do těchto možností se ještě lehce vejde lyžování, plavání, splouvání řek, lezení po skalách nebo skoky z letadla.
Zlínsko je po celý rok ideálním místem pro dovolenou nebo jen krátkou pauzu. Jeho různorodost vysvětluje prolínání tří etnografických oblastí, které zasahují do území kraje: Valašsko, Haná a Slovácko. Každá oblast sama o sobě je pojmem, každá nabídne něco zcela odlišného, co překvapí. V každém případě oplývá osvědčenou pohostinností, pozoruhodnou kuchyní, ubytováním pro každou kapsu, městy a obcemi s bohatou historií, architekturou a folklórem. K tomu se přidávají lidové slavnosti, hudební, filmové či divadelní festivaly, relaxace těla v lázních a pohlazení duše na poutních místech, příležitosti pro nákup uměleckých předmětů a řemeslných výrobků, nebo třeba stovky kilometrů dobře značených turistických tras pro putování přírodou všemi dostupnými způsoby.
Zlín, spojený se jménem krále obuvi Tomáše Bati přitahuje zejména příznivce moderní architektury, a to hlavně pozoruhodnou kolekcí funkcionalistických staveb. Vždyť ve Zlíně stojí i první středoevropský mrakodrap! Ale ani ti, kteří mají blíže spíš k historickým památkám, nemusí věšet hlavu - mohou obdivovat hrad v Malenovicích Nové okno nebo gotický kostelík v Tečovicích, starobylé poutní místo ve Štípě, případně romantický zámeček Lešná Nové okno, který stojí uprostřed zoologické zahrady. Osvěžení v parném dni lze najít například v oblíbené rekreační oblasti u Otrokovic.
Cykloturistika
Oblast Zlínska je poměrně malá, takže většina delších značených cyklistických stezek míří k sousedům - například do Bílých Karpat. Cyklotrasy uvnitř oblasti (například Zlín - Slavičín nebo trasa do Spytihněvi) jsou přijatelné i pro rodiny s dětmi.
Zlínský kraj je jedním ze 14 vyšších územních samosprávných celků v Česku a leží na východní Moravě. Na jihozápadě sousedí s Jihomoravským krajem, na severozápadě s Olomouckým krajem, na severu s Moravskoslezským krajem a na východě s Žilinským a Trenčínským krajem) na Slovensku.
Přírodní podmínky
Horopisně náleží území kraje k západním Karpatům. Podstatná část území je kopcovitá či hornatá, přičemž nejvyšší hřebeny leží na východě na hranici se Slovenskem. Na jihu jsou to Bílé Karpaty s nejvyšší horou Velká Javořina (970 m; sk:Veľká Javorina). Na ně navazují Javorníky a posléze nejvyšší Moravskoslezské Beskydy, jejichž nejvyšší bod - Lysá hora - už ovšem leží na území sousedního Moravskoslezského kraje. Na západě a jihozápadě má kraj i úrodné nížiny - Haná na Kroměřížsku a Slovácko na Uherskohradišťsku. Na jihozápadě kraje se zvedají Chřiby s nejvyšším bodem Brdo (586,7 m). Mezi Chřiby a výše zmíněnými pahorkatinami probíhá od západu z Olomouckého kraje Hornomoravský úval přes Kroměřížsko až na Zlínsko. Kolem řeky Moravy, na Uherskohradišťsku, probíhá Dolnomoravský úval, který dále pokračuje do Jihomoravského kraje.
Území kraje odvodňuje řeka Morava a její přítoky, např. Bečva a Olšava. Morava se vlévá do Dunaje, který její vody odvádí do Černého moře. Okrajové části kraje na severu (za hradbou Jeseníků) a severovýchodě odvodňuje řeka Odra do Baltského moře.
Zlínský kraj má velkou rozlohu chráněného krajinného území. Velkoplošná území zahrnují dvě chráněné krajinné oblasti, Beskydy a Bílé Karpaty, která zahrnují zhruba 30 % území. CHKO Bílé Karpaty patří mezi šest biosférických rezervací UNESCO v republice. Na území kraje se také nachází množství přírodních rezervací a přírodních památek.
Administrativní členění
Území kraje je vymezeno územími okresů Zlín, Vsetín, Kroměříž a Uherské Hradiště.
Začátkem roku 2003 zanikly okresní úřady a území samosprávných krajů se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností, ty pak dále na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Kromě okresních měst vykonávají rozšířenou státní správu na území kraje ještě tyto obce: Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Luhačovice, Otrokovice, Rožnov pod Radhoštěm, Uherský Brod, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí, Vizovice.
V kraji je 304 obcí, z toho 13 obcí s rozšířenou působností. 30 obcí má statut města. Sídelním městem kraje je statutární město Zlín.
Historie
Kraj jako vyšší územní samosprávný celek České republiky vznikl v roce 2000. Mezi lety 1949-1959 patřilo celé jeho území ke kraji Gottwaldovskému, který byl podstatně větší než současný Zlínský kraj. Patřilo k němu také celé území moderního okresu Hodonín a okrajové oblasti moderního okresu Přerov. V roce 1960 pak byl Gottwaldovský kraj zrušen, a jeho území rozděleno mezi Jihomoravský kraj (většina území) a Severomoravský kraj (moderní okres Vsetín a několik obcí v přilehlých částech moderního okresu Přerov). Roku 2000 pak z částí Jihomoravského kraje (moderní okresy Zlín, Kroměříž a Uherské Hradiště) a Severomoravského kraje (moderní okres Vsetín) vznikl dnešní Zlínský kraj.
Východní hranice Moravy neměla svůj dnešní tvar odjakživa. Pomineme-li fakt, že všechny hranice byly ve středověku definovány pomyslným středem neobydleného pohraničního hvozdu, jižní část Zlínského kraje patřila ještě koncem 11. století k spornému území. Hranici Moravy tehdy tvořila řeka Olšava. O oblast zvanou Lucká provincie s obcemi Hluk a Kunovice vedli spory vládci Moravy a Uher.
Hospodářství
Kromě úrodných nížin v moravských úvalech má kraj nekvalitní půdu, která se hodí spíš pro pastevectví. Průmysl zpracovatelský a gumárenský, kovodělný a elektrotechnický. Ekonomicky patří kraj k těm zaostalejším, mnohé podniky po privatizaci v 90. letech stagnují či krachují a špatná dopravní obslužnost v hornatém terénu také nepomáhá.
Zdroj článku Česká Wikipedie, otevřená encyklopedie a CZeCOT