Kraj Ubytování Pardubický kraj Turistická oblast Ubytování Orlic. hory-Podorlicko PU

Ubytování Pardubický kraj

Pardubický kraj je součástí turistického regionu Východní Čechy, kde naleznete množství starobylých měst a vesniček, významných architektonických památek i přírodních krás. Většinu území kraje tvoří pahorkatiny a vrchoviny přecházející do nížin kolem Labe. Na hranici s Polskem se tyčí třetí nejvyšší pohoří v Česku, masív Králického Sněžníku. Na něj navazují nižší a plošší Orlické hory. Na jihu začíná Železnými horami a Žďárskými vrchy Českomoravská vysočina. Větší část území kraje odvodňuje Labe, Chrudimka, Svitava a přítok řeky Moravy. Pardubický kraj je známý chovem koní. Více než stoletou tradici má v Pardubicích nejstarší a nejtěžší dostih kontinentu Velká pardubická steeplechase.

Ubytování Orlické hory-Podorlicko Pardubický kraj

Turistická oblast Orlické hory-Podorlicko je rájem pro pěší turisty, cykloturisty, běžkaře i sjezdaře. Hory a jejich podhůří nejsou poznamenány tak zvanou tvrdou turistikou. Nenajdete tu obří hotelové komplexy, ale spíše ubytování v menších zařízeních nebo v soukromí. Další výhodou je absence velkých městských aglomerací - zdejší městečka jsou spíše menší, upravená a po celé oblasti se setkáte se zachovalou lidovou architekturou. Tento kraj je bohatý na církevní památky, hrady, zámky, přírodní krásy a tradiční řemesla. Je to ideální kout pro rodinné dovolené i pro ty, kteří chtějí objevovat.

Oficiální turistická oblast Orlické hory a Podorlicko se ve skutečnosti skládá ze dvou samostatných horských masivů, a to sice z Orlických hor, Králického Sněžníku a orlického podhůří. Samotné hory a jejich nejbližší osídlení patří do pásma Sudet, kde před II. světovou válkou převládalo německé obyvatelstvo, takže i dřívější názvy osad byly německé.

Hřeben Orlických hor ubíhá podél česko - polských hranic a nejvyšší je ve své severní části, kde najdeme i nejvyšší vrchol Velkou Deštnou (1115 m). Směrem k jihovýchodu se oblé hřbety postupně snižují až k toku řeky Divoké Orlice.

Severní část orlického hřebene nejprve tvoří státní hranici, potom nepatrně ustupuje do vnitrozemí a dává prostor velmi malebnému a víceméně málo turisticky využívanému území mezi horami a hranicí, tzv. Záhoří. Jeho nejpůvabnějším prvkem je niva Divoké Orlice, - plní tu roli státní hranice. Údolí, vybíhající od hřebene Orlických hor směrem na jih, jsou dlouhá, často romantická, lesnatá a zhusta nesou stopy dávných řemeslných činností: na březích potoků narazíte na zbytky prastarých náhonů, kterými se poháněly přádelny a tkalcovny, někde se najdou i zbytky zaniklých sklářských hutí.

Ze severní strany je do Orlických hor dobrý přístup z Nového Města nad Metují a z horského střediska Olešnice v Orlických horách.

Králický Sněžník

Králický Sněžník Nové okno (něm. Maehrische Schneeberg) je po Krkonoších a Hrubém Jeseníku třetí nejvyšší horský masív v České republice. Z hlediska turistiky je to kraj vskutku panenský. Na Králickém Sněžníku není žádná turistická chata a nevede sem žádná asfaltová silnice. Název Sněžník dostala hora podle sněhu, který pokrývá její vrchol v průměru osm měsíců v roce.

Přestože větší část této členité hornatiny leží na území Polska (Masyw Sniežnika), má návštěvníkovi co nabídnout.

Z vrcholové zaoblené kupole Sněžníku (1424 m) vybíhá pět mohutných rozsoch s dominantami Malého Sněžníku (1338m), Sušiny (1321 m), Podbělky (1307 m) nebo Klepého (1143 m), na jehož jižním svahu také najdete evropské rozvodí - řeky, které tu pramení, odvádějí svoje vody do Baltského (Kladská Nisa), Černého ( Morava) a Severního moře (Tichá Orlice). Vzhledem k tomu, že vrcholové partie jsou holé, je odtud nádherný výhled nejen do Polska a na moravskou stranu (Rychlebské hory a Jeseníky, ale i do Čech (Suchý vrch, Orlické hory). Díky nadmořské výšce se na území Králického Sněžníku nacházejí i Alpinská pásma. Vyskytuje se tu řada chráněných rostlin a živočichů, kteří mají v rezervaci svá nejvýchodnější a nejzápadnější stanoviště.

Na Králickém Sněžníku stávala turistická Lichtensteinova chata. Dnes na jejím místě naleznete sochu slůněte, která se během času stala symbolem této hory. Kousek pod vrcholem, nedaleko slůněte, pramení ve výšce 1390 m řeka Morava.

Hlavními východišti do oblasti Masivu Králického Sněžníku je z české strany město Králíky (dříve Grulich) s velmi známým poutním klášterem na Hoře Matky Boží Nové okno a s Vojenským historickým muzeem Nové okno a z moravské strany městečko Staré Město pod Sněžníkem, které kdysi proslulo dolováním kovových rud.

Můžete si jej dopřát na jaře, když taje sníh nebo po vydatných deštích, pokud umíte jaksepatří držet pádlo v ruce. Pádlo ani loď nemusíte vlastnit, můžete si je půjčit v půjčovně. Divoká Orlice se za příznivého stavu vody splouvá zpravidla od Nekoře pod Pastvinskou přehradou a úsek k soutoku s Tichou Orlicí měří 88 km. Obtížnost řeky je podle mezinárodní klasifikace ZW-C s výjimkou tak zvaného Litického oblouku, kde je řeka o hodně divočejší (WW II - divoká voda 2. stupně).

Tichá Orlice je při dostatku vody sjízdná z Lichkova, ovšem tam vůbec není tichá, obnáší WW III. Méně zkušení vodáci začínají až v Jablonném nebo v Letohradu. Spodní část toku je prudce meandrovitá a ohodnocená stupněm WW I. Dál se dá pokračovat až do Hradce Králové po Spojené Orlici, která už je klidnější a protéká lužními lesy.

Horské přítoky Divoké Orlice jsou sjízdné za vyšších stavů vody, na jaře a po velkých deští. Sjíždět se dají řeky Bělá a Zlatý potok, přičemž délka sjížděného toku činí v obou případe cca 30 km.

Na sjezdovkách i na běžkách

Možnosti aktivní dovolené

„Hory Orlické jsou k vandrování stvořené.“ A vskutku, pokud bychom měli po ruce nějaké dělení turistických regionů podle toho, k jakým aktivitám se nejlépe hodí, spadly by Orlické hory a jejich podhůří do toho pytle, kterému by vévodily toulky, výlety, přechody, objevné cesty a podobně. Zkrátka všechny možné druhy turistiky.

Tím však není řečeno, že tam nemůžete dělat nic jiného.

Přirozenými východišti do Orlických hor jsou Náchod, Nové Město nad Metují, Rokytnice v Orlických horách a Mladkov - tam se dá totiž dojet vlakem. Dále je nutno pokračovat autobusem přímo do turistických uzlových bodů, což bývá Olešnice v Orlických horách, Deštné, Říčky nebo Rokytnice v Orlických.

Pěšky nebo na kole

Motivací k turistice - pomineme-li přirozenou krásu krajiny a přírody - najdete dost a dost. Hřeben Orlických hor je oblý a svažitý, opravdu prudká stoupání se dají spočítat na prstech jedné ruky. Od nejvyššího vrcholu Velké Deštné se masiv postupně snižuje, takže ti, kdož jsou pohodlnější, si mohou naplánovat trasu, která povede více či méně s kopce. Milovníci dálkových tras jistě ocení, že po hřebeni Orlických hor probíhá červeně značená turistická stezka Aloise Jiráska. Z Nového Města nad Metují se po ní dostanete až na Králický Sněžník. Další dálková trasa vede podhůřím. Je značená žlutě a dojdete po ní až do Ústí nad Orlicí.

Další motivací mohou být přírodní zajímavosti a chráněná území, jako například prales Bukačka Nové okno, který reprezentuje přirozený původní jedlo-bukový porost. Na území Chráněné krajinné oblasti Orlické hory se nacházejí 3 naučné stezky: Jedna vede okolím Deštného Nové okno, je okružní (na její trase se nachází i již zmíněná Bukačka) a měří zhruba 15 kilometrů. Další, sedmnáctikilometrová, vede po hřebeni Orlických hor Nové okno od sedla pod Šerlichem na Mezivrší a pak klesá směrem k Říčkám. Třetí naučná stezka začíná u silnice do Bartošovic, vede na Zemskou bránu a končí u Klášterce nad Orlicí. Měří asi 13 km.

Jinou motivací může být například historie sklářství - zbytky sklářských hutí se dají v údolích Orlických hor najít dodnes. Další věcí, která do Orlických hor přitahuje turisty, je dlouhá řada novodobých menhirů - opevnění z konce první republiky, jehož systém se v prostoru Orlických hor zachoval v nejdokončenějším stavu. Nejznámějšími komplexy jsou Hanička Nové okno, Dobrošov Nové okno a Bouda Nové okno, ale o orlickém opevnění se mnoho dozvíte třeba i v Muzeu vojenské historie v Králíkách. Putování po pevnůstkách má ještě jedno kouzlo - objevíte totiž místa, která nejsou zdaleka tak frekventovaná, jako je hřebenová trasa a půjdete po cestách, používaných k zásobování pevnůstek.

Není třeba připomínat, že všechny tyto cesty můžete absolvovat pěšky nebo na horském či trekovém kole.

Sjíždění orlických řek

Pokud jde o sjezdové lyžování, jsou nejznámějšími středisky v Orlických horách Deštné Nové okno a Říčky Nové okno. Běžecké stopy najdete prakticky v okolí každého lyžařského střediska. Nejoblíbenější trasou bývá červená hřebenovka z Olešnice v Orlických horách přes Šerlich na Pěticestí, Haničku Nové okno, případně až na Zemskou bránu Nové okno. V okolí Deštného a Říček se stopy upravují jak pro klasickou jízdu, tak pro bruslení. Běžkaři tak mají k dispozici celkem 90 kilometrů upravených stop.

Nejlépe vybavené lyžařské středisko pod Králickým Sněžníkem s několika sjezdovkami se nachází ve vesničce Horní Morava, jen cca 10 km od Králík. Příjemné lyžování je také na sjezdovce u chaty Návrší Nové okno poblíž Starého Města. V celé oblasti jsou naprosto skvělé podmínky pro turistické výlety na běžkách - hlavně pro ty, kteří dávají přednost volné přírodě a rádi si razí stopu sami.

Pro usnadnění dopravy turistů do hor a zpět fungují v létě zhruba od poloviny května do konce září cyklobusy, tedy autobusy s vlekem na kola. Dá se s nimi dostat z podhorských měst až na hřebeny hor. Na podobném principu jezdí v zimní sezóně přibližně od poloviny prosince do poloviny března skibusy s lyžaři. Jak cyklobusy, tak skibusy jsou v provozu o sobotách, nedělích a státních svátcích.

Zdroj článku Východní Čechy info