Kraj Ubytování Liberecký kraj Turistická oblast Ubytování Máchův kraj

Ubytování Liberecký kraj

Liberecký kraj se vyznačuje především přírodním bohatstvím jehož značná část je pokryta lesy a pohořími, čímž tvoří velmi členitý reliéf. Kraj je velmi významný z hlediska cestovního ruchu a jeho oblasti tak ročně navštěvují statisíce turistů. Po libereckém kraji je rozseto velké množství rozhleden a důležitou roli sehrávají i lázeňská místa. Z pohoří, rozprostírajících se mezi hranicemi Libereckého kraje jsou největší a nejznámější Jizerské hory a Krkonoše. Ojedinělé podmínky k pěstování zimních druhů sportů lze nalézt také v Ještědském areálu nad Libercem. Dobrá dostupnost Libereckého kraje proto skýtá mnoho příležitostí pro pěší turistiku, cykloturistiku a zimní sporty pro českou i zahraniční klientelu.

Ubytování Máchův kraj

Bývalý vojenský výcvikový prostor Ralsko se nalézá v Libereckém kraji a malou částí též Středočeském kraji, přibližně mezi městy Doksy, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Mnichovo Hradiště a Bělá pod Bezdězem. Přibližně se shoduje s geomorfologickým celkem Ralská pahorkatina. Jeho rozloha činila 250 km².

Využívala jej československá armáda a v letech 1968 až 1991 též sovětská vojska. V prostoru jsou zajímavé pozůstatky původního osídlení, vojenské objekty i přírodní poměry.

Historie

Území bylo až do první poloviny 20. století poměrně řídce osídleno. Nacházely se zde osady s převážně sudetoněmeckým obyvatelstvem: Černá Novina (Schwarzwald), Holičky (Hultschken), Hvězdov (Höflitz), Jablonec (Gablonz), Horní Krupá (Ober Krupai), Křída (Kridai), Kuřivody (Hühnerwasser), Náhlov, Okna (Woken), Olšina (Wolschen), Polohlavy (Halbehaupt), Ploužnice (Plauschnitz), Proseč (Proschwitz), Svébořice (Schwabitz), Židlov (Schiedel), Hradčany, Jezová (Jezowai), Vrchbělá, Boreček (Haidedörfel), Chlum (Chlum), Dolní Novina (Böhm. Neuland) a Prosíčka (Prositschka).

Po Mnichovu 1938 bylo území součástí německého záboru. Celý prostor získal německý Wehrmacht, který v březnu 1945 vybudoval letiště u Hradčan. To bylo poškozeno americkými nálety a po skončení druhé světové války dokončeno československou armádou. Konec války s sebou přinesl odsun říšských a sudetských Němců z oblasti a osidlování novými obyvateli.

30. října 1946 rozhodla vláda o zřízení vojenského tábora Bezděz. Na počátku roku 1947 byla oblast vyklizena a obyvatelé vysídleni. Některé vesnice byly srovnány se zemí, jiné využity pro potřeby armády. Československá armáda v prostoru postavila různá zařízení pro výcvik vojsk: tankodromy, hluboké brody a tankové střelnice Židlov a Bělá. Dále také výzkumný polygon pro testování různých druhů munice, muniční sklady, garáže pro tahače jaderných hlavic a přísně tajné sklady jaderných hlavic.

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 prostor obsadila sovětská vojska. Rusové v 80. letech zvětšili přistávací dráhu na letišti Hradčany na celkovou délku 2,7 km a šířku 90 m, aby na ní mohl přistát raketoplán Buran. Po sametové revoluci byl vyjednán odsun sovětských vojsk a 30. května 1991 odjel z Mimoně poslední ruský transport.

Následně se prostor otevřel turistům, bohužel také nekontrolovanému ničení různými vandaly. Postupně probíhá vyčištění od nevybuchlé munice, které provádí asanační pyrotechnický úřad z Mimoně. Celkem 60 pyrotechniků tohoto vojenského útvaru odstraňuje nebezpečnou munici z plochy 8 600 ha. Na volných plochách do hloubky 50 cm, v lesním terénu do hloubky 30 cm. Některé úseky nebude nejspíš možno v dohledné době úplně vyčistit, jelikož jsou natolik zamořeny, že by to bylo životu nebezpečné.

Na velké ploše v okolí střelnice Židlov byla zřízena obora vzácných druhů zvěře.

Topografie

Území je, s výjimkou sopečného kuželu Ralska (696 m, nejvyšší vrchol oblasti) a znělcových vrcholů Malého a Velkého Bezdězu (577 a 603 m, zříceniny hradů), téměř výlučně pískovcové. Na rozdíl od Českého ráje a Kokořínska zde nenalezneme rozsáhlá skalní města ani množství pískovcových věží, avšak oblast je mnohem rozsáhlejší.

Povrch

Centrální část prostoru je mírně zvlněná, s širokými údolími a plochými vrcholy. Výrazně převyšuje okolí pouze Malá a Velká Buková (431 a 474 m) u Hradčan. Na severozápadě nad Mimoní vyčnívá čedičový kužel Ralska, který vznikl třetihorní sopečnou činností. Na jeho jižním svahu jsou Vranovské skály.

Při severním okraji je terén členitější a skalnatější. V okolí Hamru na Jezeře jsou výrazné čedičové hřbety Malý a Velký Jelení vrch, Kozí hřbet tvořený vulkanickou žílou v železitých pískovcích s dobývkami limonitu, vrchy Děvín a Hamerský Špičák se zříceninami, skalní amfiteátr Divadlo, stolová hora Široký kámen a 250 m široká svislá skalní stěna Dlouhý kámen.

V nejzápadnější části se mezi Máchovým jezerem a Ploučnicí nachází pozoruhodná skalnatá oblast, někdy nazývaná Polomené hory. Oblast je tvořená množstvím skalnatých roklí, nad kterými se tyčí trojice vrchů Dub (458 m), Borný (446 m) a Pec (451 m). Část oblasti je zabrána oborou vojenských lesů s chovem jelení, dančí a mufloní zvěře o rozloze 533 ha. Pozornost si zaslouží Hradčanské stěny s řadou horolezeckých věží (Popelová věž, Paneská skála, Tvarožník, Lesní hlava aj.), skalní dutiny Pustý (Psí) kostel a čtyři metry široká Skalní brána.

Vodstvo

Po severním okraji teče Ploučnice, která poblíž Novin pod Ralskem protéká pozoruhodnou přírodně-technickou pozoruhodností — Průrvou Ploučnice. Na jejím uměle vybudovaném náhonu Hamerská strouha leží Hamerský rybník, přímo na Ploučnici o něco níže u Stráže pod Ralskem Horecký rybník.

Po východním okraji prostoru protéká Zábrdka a v centrální části prostoru Ploužnický potok, na kterém se nachází několik rybníků. Dále je v západní části soustava Hradčanských rybníků a Břehyňský rybník. Jinak je prostor, až na několik dalších malých potoků potoků na okrajích, suchou oblastí a prameny jsou zde velkou vzácností.

Flora a fauna

Většina oblasti je pokryta hlubokými lesy, které si na mnoha místech zachovaly původní smíšený charakter se zastoupením buku, dubu, borovice a smrku. Dále jsou časté borové monokultury. Místa zasažená činností armády postupně zarůstají náletovými dřevinami s převahou břízy. Na původní lesy, skalní stěny i rašeliniště je vázáno množství specifických bylin.

V oborách žije mnoho vzácných druhů zvěře (viz výše) a na rybnících Břehyňském, Hradčanských a Černém vzácné ptáci orel mořský, jeřáb popelavý, pochop rákosník, bukač velký, čáp černý, vodouš kropenatý a další.

Dopad vojenského prostoru na přírodu

Rozsah devastací způsobených naší armádou většinou nepřekročil hranici ekologické únosnosti. Situace se rapidně zhoršila po příchodu sovětské armády. K nejhorší devastaci přírody docházelo v prostoru letiště Hradčany, kde se nacházely jedny z největších skladů pohonných hmot a mazadel na našem území. V nevyhovujících nádržích bylo skladováno přes 37 000 m³ leteckého petroleje, nafty a benzinu, dále oleje, raketové palivo, nemrznoucí směsi a různé chlorové látky. Následkem je silná kontaminace zemin (přes 485 000 m³ ropnými uhlovodíky) a podzemních vod (82 250 m³ ropou a těžkými kovy). Nyní probíhá asanace území, která spočívá v čerpání a čištění spodní vody.

Dalším závažně poškozeným územím je šest rozsáhlých střelnic, kde se dodnes nachází množství munice téměř všech druhů a kmeny okolních stromů jsou plné železných střepin.

Před odchodem sovětské armády vznikl obrovský požár (vyhořelo přes 200 ha lesa) a Rusové zde zanechali velké množství černých skládek.

Památky a kulturní zajímavosti

Zříceniny hradů

Hrad Ralsko, na stejnojmenném kopci, byl založen ve 14. století Vartenberky, od 16. století pustý

Děvín, nad Hamrem na Jezeře, byl založen Přemyslem Otakarem II., 1645 dobyt a pobořen Švédy

Stohánek — hrádek na pískovcovém suku, existoval krátce v 15. století, později poustevny

Křída — nepatrné zbytky hrádku ze 14. století nad údolím Zábrdky

Další památky

Zbynsko — nepatrné zbytky hradu, ve skále vytesané poustevny

Šlapka — zřícenina Valdštejnské hájovny u Kuřivod

Bývalý lovecký zámeček Radechov u Dolní Krupé

Eustachova kaple — od roku 1712 poustevna, později přestavěna na kapli, dnes silně poškozená; leží u Borečku poblíž Hradčan

Hradový vrch — zříceniny hradu ze 14. století, poškozen sovětskými vojáky

Sochorův pomník — věnován památce kapitána Antonína Sochora, hrdiny z východní fronty za druhé světové války, který zde zahynul 15. srpna 1950 při autonehodě, s největší pravděpodobností inscenované na pokyn komunistické strany

Králův stolec — mohutný pískovcový blok u Doks s vytesanou lavicí, na které podle pověsti rád sedával Karel IV.

Zaniklé vsi

Z budov zbyly většinou jen základy a sklepy. Za pozornost stojí například Strážov, Okna a Horní Krupá.

Seznam obcí viz výše.

Současné osídlení

Všechny osady na území bývalého vojenského prostoru jsou součástí obce Ralsko.

Vojenské a průmyslové objekty

Letiště Hradčany — zajímavé vojenské stavby, hangáry odolné bombardování (tzv. včelí úly), natáčel se zde například Tmavomodrý svět a Stalingrad

Ruiny sovětských kasáren Nový Dvůr

Budovy u Hradového vrchu

Uranový důl u Stráže pod Ralskem, kde se uran stále těží vyplachováním kyselinou sírovou z horniny

Přehled chráněných území přírody

Na území prostoru se nachází následující přírodní památky:

Přírodní rezervace Ralsko

Přírodní rezervace Vranovské skály

Národní přírodní rezervace Břehyně-Pecopala

Přírodní rezervace Hradčanské rybníky

Přírodní památka Poklička

Přírodní památka Malý a Velký Jelení vrch

Přírodní památka Stohánek

Přírodní památka Rašeliniště Černého rybníka

Přírodní památka Děvín-Ostrý

Přírodní památka Široký kámen

Přírodní památka Divadlo

Zdroj článku Česká Wikipedie, otevřená encyklopedie