Kraj Ubytování Královéhradecký kraj Turistická oblast Ubytování Krkonoše-východ

Popis kraje

Ubytování Královéhradecký kraj

Královéhradecký kraj se pyšní třemi turistickými regiony zasahující do jeho území - Český ráj, Krkonoše, kde je nejvyšší vrchol České republiky - nejvyšší hora Krkonoš Sněžka (1602 m. n. m.), v jeho příhraniční oblasti se zvedají hřbety Orlických hor a od jihozápadu se krajina postupně snižuje do Polabské nížiny a Východní Čechy, které nabízejí nepřeberné množství kulturních a přírodních památek a zajímavostí. Oblast je protkaná říčkami a řekami povodí Labe, které jsou na jaře vydatně syceny vodou z horských pokrývek a nabízí tak ideální podmínky pro využívání půdy k zemědělským účelům. Královehradecký kraj je díky svépoloze zajímavým cílem pro pěší turistiku a cykloturistiku.

Popis oblasti

Ubytování Krkonoše-východ

Krkonošský národní park

Krkonošský národní park, též KRNAP, je chráněné území v severní části České republiky. Z velké části leží na severozápadu okresu Trutnov, ale zasahuje také do okresu Semily a Jablonec nad Nisou. Severní hranice parku je vedena po státní hranici, která ho současně odděluje od Karkonoskiego Parku Narodowego. Hranice ochranného pásma dále pokračuje od Žacléře, k Mladým Bukům, Rudníku, Vrchlabí, Jilemnici, Vysokému nad Jizerou a ke Kořenovu.

Historie

Krkonošský národní park byl vyhlášen 17. května 1963 vládním nařízením č. 41/1963, čtyři roky po polském Karkonoskem Parku Narodowem, který byl založen 16. ledna 1959. Roku 1986 byl národní park rozšířen o ochranné pásmo vyhláškou vlády č. 58/1986 Sb. Vládním nařízením č. 165/1991 Sb. byl znovu vyhlášen statut Krkonošského národní parku.

„Posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k ekologicky únosné turistice a rekreaci nezhoršující životní prostředí.“ (Nařízení č. 165/1991 Sb.)

Současně s tím bylo rozhodnuto o rozdělení parku do tří zón – přísná přírodní, řízená přírodní a okrajová. Roku 1992 byly oba národní parky na české i polské straně společně zařazeny do sítě biosférických rezervací UNESCO.

Příroda

Geomorfologické poměry

Krkonošský národní park leží převážně v geomorfologickém celku Krkonoše v Krkonošsko-jesenické soustavě. Nejvyšším bodem parku je Sněžka s 1602 metry nad mořem. Dělí se na Vrchlabskou vrchovinu a Krkonošské rozsochy na jihu, a Krkonošské hřbety při severní hranici. Jsou zde patrny vlivy posledního zalednění – kary, nivační kary, morény, tory, kamenná moře a další relikty. Ve východní části parku v okolí Albeřic se vyskytují také krasové jevy – Albeřické lomy.

Geologické poměry

Od severozápadu zasahuje na území parku krkonošsko-jizerský pluton tvořený granitoidy. Tvoří hlavní hřbet od Mrtvého vrchu (1060 m) až k západnímu úpatí Sněžky (1602 ). V kontaktním dvoře, který se táhne od Hvězdy (959 m), přes Čertovu horu (1210 m), ke Svorové hoře (1411 m), jsou šedé svory až fylity. Východní část je pak tvořena krkonošskými rulami a fylity, západní část je tvořena fylity ponikelské skupiny.

Krkonoše (pol. Karkonosze, něm. Riesengebirge) jsou nejvyšším pohořím České republiky. Leží v severních Čechách a na jihu polské části Slezska. Nejvyšší hora Krkonoš Sněžka má 1602 metrů nad mořem. Krkonoše tvoří přirozené rozvodí mezi Severním a Baltským mořem. V Krkonoších pramení řeky Labe, Malé Labe, Úpa, Jizerka a Mumlava, ale také Łomniczka. Na polské straně se nacházejí jezera ledovcového původu Wielki a Mały Staw.

Krkonoše jsou tvořeny prvohorními a předprvohorními horninami krkonošského krystalinika a krkonošsko-jizerského plutonu.

Na území Krkonoš se vyskytují reliktní a endemické druhy rostlin a živočichů.

Ochrana území

Na území Krkonoš se nachází Krkonošský národní park (KRNAP) o rozloze 36400 ha, který zde byl vyhlášen roku 1963, a Karkonoski Park Narodowy (KPN) založený v roce 1959. Ochranné pásmo národního parku má na české straně rozlohu 18400 ha. Krkonoše jsou také od roku 1992 Bilaterální biosférickou rezervací vyhlášenou Organizací spojených národů pro vzdělávání, vědu a kulturu (rozloha české části je 54800 ha).

Na území Krkonoš je vyhlášena též ptačí oblast a významné ptačí území, které pokrývá celou oblast biosférické rezervace resp. národního parku včetně ochranného pásma.

Sněžka

Sněžka (pol. Śnieżka, něm. Schneekoppe) je se svými 1602 m n. m. nejvyšší horou Hraničního (Slezského) hřebenu

Je to významná dominanta východní části Krkonoš. Přes vrchol Sněžky prochází česko-polská hranice. Na vrchol vede ze 4,5 km vzdálené Pece pod Sněžkou sedačková lanovka.

Historie

Název Sněžka pochází z 19. století, je odvozen od pojmenování Sněžná – jako „sněhem pokrytá“. První český název byl Pahrbek Sněžný, pak Sněžovka, od roku 1823 pak definitivně Sněžka.

První v historii zaznamenaný výstup je z roku 1456, kdy jistý Benátčan hledal v horách drahé kamení. V letech 1563–1566 se pokusil změřit nadmořskou výšku hory slezský učenec Kryštof Schilling. Naměřil neuvěřitelných 5880 m (o 1000 metrů více než má Mont Blanc). V roce 1569 pan Jiřík z Řásně naměřil 2035 m.

Stavby na vrcholu

Vrchol Sněžky je poměrně rozlehlý. Nejstarší stavbu najdeme na polské straně vrcholu. Je to kaple sv. Vavřince. Stavba byla provedena v letech 1665–1681. Bohoslužby se zde konaly pětkrát ročně. Kaple později nějaký čas fungovala jako hospoda a útulek. Roku 1854 byla znovu vysvěcena.

V roce 1850 vznikla Polská (dříve Slezská) bouda. O sedm let později vyhořela, ale byla obnovena a sloužila až do roku 1976, kdy byl dán do užívání současný horský hotel. Ten je postaven podle projektu polského architekta Lipińského.

V roce 1900 byla postavena dřevěná budova meteorologické stanice. Stavba vysoká 18 metrů byla po 2. světové válce jediná fungující meteorologická stanice ve střední Evropě. Stržena byla v osmdesátých letech 20. století.

Na české straně Sněžky stála ještě nedávno zchátralá budova České boudy z roku 1868, na jejím místě byla roku 2006 zahájena výstavba nové české poštovny. Opodál stojí budova původní poštovny, nejvyššího místa v Čechách, kde můžete získat poštovní razítko, a nedaleko ní stojí kamenný trigonometrický obelisk. Další stavbou je horní stanice sedačkové lanovky z Pece pod Sněžkou. Lanovka má dva úseky a do provozu byla uvedena v roce 1949.

Harrachov

Harrachov je město a významné horské letovisko v Krkonoších. Rozkládá se po Čertovou horou v údolí říčky Mumlavy. Administrativně spadá pod Liberecký kraj, okres Semily. Území města přímo sousedí s Polskem, v severní části města je významný silniční hraniční přechod.

Historie

Na místě dnešní Harrachova byla v 17. století založena ves Dörfl, která byla v 18. století přejmenována podle majitelů místního panství na Harrachov. Obživou místních obyvatel byla tehdy tradiční sklářská výroba, která v okolí Harrachova existuje od 14. století. Dnešní harrachovská sklárna byla založena již v roce 1712 a je druhou nejstarší sklárnou v Česku. Sklárna patřila až do roku 1946 rodu Harrachů, potom ji převzal stát, od kterého ji v roce 1993 odkoupil soukromý majitel. Harrachov v dnešních hranicích vznikl v 50. letech 20. století, kdy k němu byl připojen Nový Svět, Rýžoviště a Mýtiny. Zimní sporty se v Harrachově začaly provozovat brzy poté, co hrabě Harrach přivezl do Čech první lyže (v 19. století). V roce 1908 byl založen „Spolek zimních sportů“. První skokanské můstky, které Harrachov tolik proslavily, vznikly v roce 1920. V roce 1923 se v Harrachově konaly první mezinárodní lyžařské závody, kterých se zúčastnili nejlepší lyžaři z mnoha zemí Evropy, i z USA. Od roku 1954 se konají Mezinárodní lyžařské závody již pravidelněji. V roce 1980 byl skokanský a běžecký areál zrekonstruován, přičemž byl postaven nejvyšší lyžarský můstek na světě - mamutí můstek K-185.

Současnost

Po pádu komunismu v roce 1989 se v Harrachově začal velmi prudce rozvíjet turistický ruch. Bylo vystavěno a otevřeno obrovské množství nových ubytovacích a stravovacích zařízení všeho druhu. Místní sklárna se stala současně také turistickou atrakcí - pořádají se různé prohlídky ukazující metody výroba skla. V areálu sklárny vznikl také malý pivovar. V 90. letech byla zrekonstruována lanovka na Čertovu horu. Mezi nejnovější turistické atrakce patří například bobová dráha.

Zdroj článku Česká Wikipedie, otevřená encyklopedie