Královéhradecký kraj se pyšní třemi turistickými regiony zasahující do jeho území - Český ráj, Krkonoše, kde je nejvyšší vrchol České republiky - nejvyšší hora Krkonoš Sněžka (1602 m. n. m.), v jeho příhraniční oblasti se zvedají hřbety Orlických hor a od jihozápadu se krajina postupně snižuje do Polabské nížiny a Východní Čechy, které nabízejí nepřeberné množství kulturních a přírodních památek a zajímavostí. Oblast je protkaná říčkami a řekami povodí Labe, které jsou na jaře vydatně syceny vodou z horských pokrývek a nabízí tak ideální podmínky pro využívání půdy k zemědělským účelům. Královehradecký kraj je díky svépoloze zajímavým cílem pro pěší turistiku a cykloturistiku.
Chráněná krajinná oblast Český ráj byla vyhlášena jako první CHKO v Československu v roce 1955 na území nynějších okresů Semily, Mladá Boleslav a Jičín.
Celková plocha Chráněné krajinné oblasti Český ráj činí 181,523 km².
Poslání CHKO Český ráj
Chráněná krajinná oblast Český ráj je území s harmonicky utvářenou krajinou s charakteristickým reliéfem. Oblast je tvořena především kvádrovými pískovci, které zde byly uloženy v druhohorách na okrajích tehdejšího moře. Současná podoba skalních útvarů je výsledkem dlouhotrvajícího působení sil z nitra Země a trvalé erozní činnosti. Skalní města a vrchy třetihorního vulkanického původu jsou základem jedinečnosti území. K zajímavým prvkům skalních měst patří jeskyně, pseudozávrty, skalní brány a okna. Reliéf je morfologicky dále členěn vodními toky. Dlouhodobým působením lidského hospodaření vznikla vyvážená krajina s pestrou mozaikou přirozených lesních i mokřadních ekosystémů, trvalých travních porostů s plochami kulturními a s četnými dochovanými památkami historického osídlení.
Posláním chráněné krajinné oblasti je uchování a obnova jejího přírodního prostředí, zejména ekosystémů, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, a zachování typického charakteru krajiny za současného rozvíjení optimálního systému využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů.
Rostlinná a živočišná říše je zastoupena převážně druhy skalních měst a mokřadů a to i přes velkou rozmanitost přírodních stanovišť. Druhovou pestrost organismů obohacují horské i teplomilné druhy.
Symbolem CHKO a okolního kraje jsou tvarově unikátní Trosky se zříceninou hradu.
Pískovcový fenomén
Český ráj leží v mírně teplé klimatické oblasti mezofytika a je unikátním územím lokalizovaným geograficky mezi iniciálními skalními městy na jižním okraji křídové pánve a zralými pískovcovými oblastmi na severu Čech. Celé území je tvořeno především druhohorními (křídovými) pískovci různého stáří (cenoman, turon, coniak). Makroreliéf území je velice pestrý, přestože území vystupuje jako ucelený prvek – prolínají se zde pahorkatiny, vrchoviny i kotliny. Neopominutelné jsou četné kaňony a údolí s vyvinutými potočními a říčními nivami. K modelování povrchu docházelo na většině území v období třetihor kernými pohyby v blízkosti Lužické poruchy i přímo na ní. Vznikla tak řada pískovcových kuest.
Ve třetihorách došlo také k proniknutí vulkanických těles a žil skrze pískovcové sedimenty. Na modelaci terénu a vytváření mezoreliéfu se výrazně podílela významně se měnící řečiště toků.
Skalní města Českého ráje představují nejúplnější a nejrozmanitější soubor charakteristických prvků a forem pískovcového fenoménu temperátní zóny.
Svahové pohyby, řícení, solné zvětrávání, selektivní odnos zvětralého pískovce, obrňování povrchů skal opálem, zpevňující krusty nalezneme v každém skalním městě Českého ráje v různém stupni zachování a stadia vzniku. Pískovcový fenomén Českéhoráje je výsledkem interakce velmi širokého souboru geologických, biologických a antropogenních jevů a procesů. Početné jeskyně, výklenky, převisy, dutiny, skalní brány, tunely, skalní okna, pseudoškrapy, skalní hřiby, viklany, inkrustace, voštiny představují klasické mezoformy a mikroformy pískovcových skalních měst.
Bohatství různých geomorfologických tvarů a hodnotné biotické složky dávají Českému ráji velmi vysokou estetickou ale i vědeckou hodnotu a z toho důvodu byl v roce 2002 nominován na Seznam světového dědictví UNESCO.
Zdroj článku Česká Wikipedie, otevřená encyklopedie