Zlínský kraj se skládá ze tří národopisných celků - Valašsko, Slovácko a Haná a je turistickým regionem čtyř oblastí, Kroměřížska, Vsetínska, Uhersko-Hraďišťska a Zlínska. Území kraje odvodňuje řeka Morava a její přítoky, např. Bečva a Olšava. Podstatná část území je kopcovitá či hornatá - lesnaté pohoří Chřiby, severní polovina Dolnomoravský a Hornomoravského úval, Javorníky a Moravsko-Slezské Beskydy a severu dominuje Hostýnsko - Vsetínská hornatina. Zlínský kraj má velkou rozlohu chráněného krajinného území. Velkoplošná území zahrnují dvě chráněné krajinné oblasti, Beskydy a Bílé Karpaty, která zahrnují zhruba 30 % území. Na území kraje se také nachází množství menších přírodních rezervací a přírodních památek.
Valašsko je národopisný a kulturní region na severovýchodě Moravy, sousedící na jihu s Moravským Slováckem a na západě s Hanou. Lze ho vymezit přibližně územím okresu Vsetín a jihovýchodní částí okresu Zlín kolem města Valašské Klobouky. V Rožnově pod Radhoštěm se nachází překrásný skanzen Valašské muzeum v přírodě, v němž byly soustředěny předměty regionální valašské lidové kultury a řemesel, včetně zachovaných domů ze zdejších měst a vesnic.
Rozsah oblasti
Územní rozsah není možné vymezit jednoznačně (kromě východní hranice, která je dána státní hranicí se Slovenskem). Navíc existují různá hlediska, podle nichž se region vymezuje - typ krajiny, bývalý způsob života, kroje, nářečí. Dříve hlavní roli hrálo hospodářství. Valašsko bylo tam, kde se provozovalo valašské pastevectví. Později, kdy pastevectví upadalo, se region vymezoval podle kroje a nářečí. Dnes hraje hlavní roli identita obyvatel - Valašsko je tam, kde se lidé považují za Valachy. Toto pojetí také zahrnuje nejširší území (za Valachy se například někdy považují i obyvatelé Zlína).
Dále se Valašsko rozděluje na jádro regionu, okraj a přechodné oblasti. Za jádro je obvykle považováno Horní Vsacko, Vsetínsko, Rožnovsko a oblasti kolem Valašského Meziříčí na severu a Valašských Klobouk na jihu. Na okraji leží např. Slavičín či Vizovice. Přechodné oblasti jsou Podřevnicko (oblast kolem Zlína) - přechod mezi Slováckem, Hanou a Valašskem, avšak s výrazně převažujícím valašským vlivem, obvykle se řadí k Valašsku. Dále Luhačovické Zálesí mezi Slováckem a Valašskem (bývá střídavě řazeno k oběma regionům), Hostýnské Záhoří na západě na hranicích s Hanou a severní úpatí Beskyd (např. Frenštát pod Radhoštěm a okolí). Oblast kolem Frýdku-Místku se z důvodu zdejšího nářečí nazývá Lašsko, ale od Valašska se jinak příliš neliší. Podobně Nový Jičín s okolím, tzv. Kravařsko, se řadí k Lašsku i Valašsku.
Beskydy
Beskydy jsou horská soustava ve Vnějších Západních Karpatech, Vnitřních Západních Karpatech a ve Východních Karpatech na území Česka, Polska a Slovenska.
Beskydy se obloukovitě pnou od Moravské brány po Kurovské sedlo.
Nejvyšší hora Beskyd je Babia hora (1 725 m n. m.).
V Česku jsou Beskydy rozdělené na Moravskoslezské Beskydy a Slezské Beskydy, na Slovensku jsou Kysucké Beskydy, Oravské Beskydy a Nízké Beskydy a v Polsku se rozlišuje celkem 9 horských celků s názvem Beskid.
Geografie
Obecně mají Beskydy ráz středohor prostoupených řadou brázdovitých a kotlinových sníženin. Typická jsou rovnoběžná horská pásma řazená za sebou a vázaná na výskyt odolnějších hornin. Je zde většinou hladce modelovaný reliéf, jehož morfologie odráží horninové složení flyšového podkladu (souvrství pískovců a jílovcovitých břidlic). Na příkrých stráních jsou časté svažné pohyby.
Původní lesní porost byl plošně omezen a druhově pozměněn ve prospěch smrčin. Směrem k východu přibývá travnatých ploch nazývaných poloniny. Jejich využíváním se v 15. až 17. století šířila pastevecká kolonizace.
Osídlení
Členitá beskydská krajina je poměrně hustě zalidněná, nejvíce v Polsku, kde se pole a lidská obydlí nacházejí i ve vysokých polohách.
Typická jsou roztroušená obydlí, samoty jsou většinou pojmenovány podle zakládajících nebo dlouho žijících rodin. Větší obydlí jsou soustředěna do kotlin, například Čadca, Żywiec nebo Gorlice. Komunikačně jsou Beskydy obtížný terén, dopravně jsou využívány průsmyky Jablunkovský, Dukelský a Lupkovský.
Turisticky i rekreačně jsou Beskydy atraktivní území (hlavně pro Polsko).
Přírodně nejzachovalejší části Beskyd jsou chráněny sítí rezervací a národních parků, to jsou Babia Góra, Gorce, Magura a Bieszczady.
Zdroj článku Česká Wikipedie, otevřená encyklopedie