Kraj Ubytování Moravskoslezský kraj Turistická oblast Ubytování Beskydy-Valašsko MSL

Ubytování Moravskoslezský kraj

Moravskoslezský kraj je regionem severní Moravy a Slezska, jehož jedinečnou přitažlivost vytváří masiv Jeseníků, na jihovýchodě masiv Moravskoslezských Beskyd a svérázný kraj označovaný jako Valašsko. Nižší kopce lemují jihozápadní hranici kraje. Severovýchod se naopak svažuje do Ostravské pánve podél řeky Odry a jejích přítoků. Nejnižším bodem je soutok řek Odry a Olše. Spojovacím mostem mezi těmito dvěma horskými pásmy je nížinná oblast Moravské brány a kromě toho je zde 131 dalších maloplošných chráněných území. Moravskoslezský kraj proto skýtá ideální podmínky pro rekreaci i náročnou horskou turistiku, letní i zimní sporty, možnosti lázeňské léčby i účinné rehabilitace.

Ubytování Beskydy-Valašsko Moravskoslezský kraj

Beskydy

Beskydy jsou horská soustava ve Vnějších Západních Karpatech, Vnitřních Západních Karpatech a ve Východních Karpatech na území Česka, Polska a Slovenska.

Beskydy se obloukovitě pnou od Moravské brány po Kurovské sedlo.

Nejvyšší hora Beskyd je Babia hora (1 725 m n. m.).

V Česku jsou Beskydy rozdělené na Moravskoslezské Beskydy a Slezské Beskydy, na Slovensku jsou Kysucké Beskydy, Oravské Beskydy a Nízké Beskydy a v Polsku se rozlišuje celkem 9 horských celků s názvem Beskid.

Geografie

Obecně mají Beskydy ráz středohor prostoupených řadou brázdovitých a kotlinových sníženin. Typická jsou rovnoběžná horská pásma řazená za sebou a vázaná na výskyt odolnějších hornin. Je zde většinou hladce modelovaný reliéf, jehož morfologie odráží horninové složení flyšového podkladu (souvrství pískovců a jílovcovitých břidlic). Na příkrých stráních jsou časté svažné pohyby.

Původní lesní porost byl plošně omezen a druhově pozměněn ve prospěch smrčin. Směrem k východu přibývá travnatých ploch nazývaných poloniny. Jejich využíváním se v 15. až 17. století šířila pastevecká kolonizace.

Osídlení

Členitá beskydská krajina je poměrně hustě zalidněná, nejvíce v Polsku, kde se pole a lidská obydlí nacházejí i ve vysokých polohách.

Typická jsou roztroušená obydlí, samoty jsou většinou pojmenovány podle zakládajících nebo dlouho žijících rodin. Větší obydlí jsou soustředěna do kotlin, například Čadca, Żywiec nebo Gorlice. Komunikačně jsou Beskydy obtížný terén, dopravně jsou využívány průsmyky Jablunkovský, Dukelský a Lupkovský.

Turisticky i rekreačně jsou Beskydy atraktivní území (hlavně pro Polsko).

Přírodně nejzachovalejší části Beskyd jsou chráněny sítí rezervací a národních parků, to jsou Babia Góra, Gorce, Magura a Bieszczady.

Valašsko (Morava)

Valašsko je národopisný a kulturní region na severovýchodě Moravy, sousedící na jihu s Moravským Slováckem a na západě s Hanou. Lze ho vymezit přibližně územím okresu Vsetín a jihovýchodní částí okresu Zlín kolem města Valašské Klobouky. V Rožnově pod Radhoštěm se nachází překrásný skanzen Valašské muzeum v přírodě, v němž byly soustředěny předměty regionální valašské lidové kultury a řemesel, včetně zachovaných domů ze zdejších měst a vesnic.

Rozsah oblasti

Územní rozsah není možné vymezit jednoznačně (kromě východní hranice, která je dána státní hranicí se Slovenskem). Navíc existují různá hlediska, podle nichž se region vymezuje - typ krajiny, bývalý způsob života, kroje, nářečí. Dříve hlavní roli hrálo hospodářství. Valašsko bylo tam, kde se provozovalo valašské pastevectví. Později, kdy pastevectví upadalo, se region vymezoval podle kroje a nářečí. Dnes hraje hlavní roli identita obyvatel - Valašsko je tam, kde se lidé považují za Valachy. Toto pojetí také zahrnuje nejširší území (za Valachy se například někdy považují i obyvatelé Zlína).

Dále se Valašsko rozděluje na jádro regionu, okraj a přechodné oblasti. Za jádro je obvykle považováno Horní Vsacko, Vsetínsko, Rožnovsko a oblasti kolem Valašského Meziříčí na severu a Valašských Klobouk na jihu. Na okraji leží např. Slavičín či Vizovice. Přechodné oblasti jsou Podřevnicko (oblast kolem Zlína) - přechod mezi Slováckem, Hanou a Valašskem, avšak s výrazně převažujícím valašským vlivem, obvykle se řadí k Valašsku. Dále Luhačovické Zálesí mezi Slováckem a Valašskem (bývá střídavě řazeno k oběma regionům), Hostýnské Záhoří na západě na hranicích s Hanou a severní úpatí Beskyd (např. Frenštát pod Radhoštěm a okolí). Oblast kolem Frýdku-Místku se z důvodu zdejšího nářečí nazývá Lašsko, ale od Valašska se jinak příliš neliší. Podobně Nový Jičín s okolím, tzv. Kravařsko, se řadí k Lašsku i Valašsku.

Zdroj článku Česká Wikipedie, otevřená encyklopedie